Děti umí využít naprosté minimum slov na to, aby se domluvily. A hlavně intuitivně ví, že mluvit se naučí pouze mluvením. Zpočátku mluví v jednoduchých a krátkých větách, někdy dokonce pouze slovních spojeních, a přesto jim rozumíme. Díky opakování relativně malého množství slov umí tato slova a slovní spojení přirozeně používat v mnoha situacích.
Pojďme se podívat na to, kolik slov zná malé dítě v průběhu prvních několika let. Je fascinující, s jak omezenou slovní zásobou dokáže od prvních chvil zdatně komunikovat.
· Šestiměsíční dítě pouze vydává zvuky, které ještě se slovy nemají nic moc společného. Ale rozumí základním aktivitám, umí vyjádřit souhlas i nesouhlas, ale vlastně až do svého prvního roku mlčí a pozoruje svět kolem sebe.
· Když je dítěti rok, umí říct prvních pár slov, ale pro cizí osoby je poměrně obtížné určit, co znamenají. Ale jeho rodiče jim bez problémů rozumějí. Slova jako táta, papat, máma. Občas používá slova, která jsou jenom jeho vlastní a rodiče se naučí rozumět jejich významu.
· Když je dítěti 18 měsíců, umí aktivně používat 5 až 40 slov. A je zajímavé, že s rodiči dokáže komunikovat a dorozumět se o všech podstatných potřebách, které v tomto věku má.
· Když jsou mu 2 roky, umí 150 až 300 slov a začíná používat věty o dvou až třech slovech. V tomto věku už umí prosadit svou vůli v mnoha oblastech.
· Když jsou mu 3 roky, umí 900 až 1.000 slov a klade krátké otázky. Je schopné se ptát a zjišťovat podrobnosti o světě kolem sebe.
· Když jsou dítěti 4 roky, umí cca 2.000 slov a tvoří věty o 5 a více slovech. V této době už se dá říct, že komunikuje téměř o čemkoliv bez problémů. Chápe už relativně složité pohádky a příběhy. Jeho komunikační dovednosti jsou z hlediska gramatických struktur téměř kompletní.
Proč, když jsme byli dětmi, jsme dokázali zdatně komunikovat s takovým málem? Díky poslechu jsme si uvědomili, která slova jsou pro nás strategicky důležitá, a ty jsme se učili jako první. Naučili jsme se šikovná slovní spojení (neboli jazykové vzorce), která se dala používat v mnoha různých situacích. Díky nim jsme postupně pochopili gramatiku jazyka a naučili jsme se ji kreativně používat.
Přirozeně jsme využívali tzv. Paretovo pravidlo, které říká, že 20 % příčin způsobuje 80 % následků. Neboli znalost pouze 20 % těch správných slov nám zajistí 80 % veškeré komunikace. Přestože má každý jazyk více než 100.000 slov, nám stačí zhruba 1.000 až 2.000 slov, abychom pokryli 80 % jazyka (jednotlivé jazyky se od sebe v tomto parametru liší).
Výhodou tohoto přístupu, kdy nejprve dokola používáme malé množství slov, je lepší schopnost si nová slova zažít a umět je automaticky používat. To pak zvyšuje sebevědomí. Naopak příliš mnoho nedostatečně zautomatizovaných slov vede k zadrhávání a pomalejšímu vybavování slov.
Děti mluví v jednoduchých krátkých větách. To je velká výhoda, neboť díky této jednoduché mluvě se lze vyjadřovat velmi jasně a neklade to nároky na složité spojování jednotlivých slov pokročilou gramatikou.
Děti si nedělají zpočátku příliš starostí s děláním chyb. Ví, že když to budou dostatečně zkoušet, postupně si chyby opraví, stejně jako když se učily chodit.
Není důležité od začátku používat složitá souvětí a znát tisíce slov. Zpočátku vám stačí pro dobrou komunikaci dobře používat jen několik málo stovek slov!
Proto v Mooveez tvoříme všechny situace a příběhy tak, aby vám byly od první chvíle užitečné a mohli jste je okamžitě používat. Příběhy skládáme z nejvíce užitečných (používaných) slov. Při tvorbě našich příběhů a situací neustále pracujeme s frekvenčními slovníky jazyka a používáme nejprve slova, která se v daném jazyce vyskytují nejčastěji. Vše se učíte na jednoduchých a krátkých větách, které jsou tzv. jazykovými vzorci.
Naučíte-li se například chci kávu s mlékem, můžete zaměnit za kávu s mlékem cokoliv jiného, a takto naučený vzorec vám poslouží ve stovkách různých obměn podobně jako dětem.
Každý z nás je schopen naučit se mluvit jakýmkoliv jazykem. Což jsme prokázali při učení našeho mateřského jazyka. Tuto schopnost v sobě můžeme znovu probudit.